Pakobylky indické jsme si přivezli domů docela velkou náhodou. To jsem takhle s rodiči jela 2. 11. 2012 na den otevřených dveří na střední školu, kam jsem si zvažovala dát přihlášku. Jednalo se o střední školu zemědělskou a veterinární Lanškroun. Přišli jsme do učebny biologie, kde se mě zeptali, na jaký obor chci jít. Odpověděla jsem, že na veterinu. Tak přede mě dali na stůl nádobu s moučnými červy a prý jako budoucí veterinářka mám jednoho pěkného vytáhnout. Pan učitel vyndal agamu vousatou a rozkaz zněl jasně „neboj se a hlavně neucukni“ a tak jsem poprvé nakrmila agamu. Potom jsme si tam ještě chvíli povídali, pomuchlali jsme si pejsky a nakonec jsme byli přemluveni, ať si koupíme pár pakobylek, že to není zvíře náročné na chov. Tak jsme to s nimi tedy zkusili, ale moc nás tenhle druh zvířat neoslovil, takže jsme je po pár měsících dali pryč.